§5 Souvětí

A. hlavní věty

Hlavní věty mohou být spojeny pomocí und (= sloučení), aber (= opak) a oder (= alternativa).

hlavní věty s deshalb, also, nämlich, trotzdem a stattdessen

Rolf hat wenig Zeit. Deshalb trifft er seine Eltern höchstens einmal im Monat.
Ätherische Öle enthalten Wirkstoffe in konzentrierter Form; sie dürfen deshalb nie unverdünnt angewendet werden.
Auslandskorrespondenten bleiben in der Regel nur einige Jahre an einem Ort. Also lernen sie im Laufe ihres Berufslebens viele Länder kennen.
Auslandskorrespondenten sind meistens für mehrere Länder zuständig, sie müssen also viel reisen.
Nachmittags checkt er noch einmal seine E-Mails – er erwartet nämlich eine Nachricht von einem wichtigen Kunden.
Die Wohnung hat einfach keinen Stil. Trotzdem fühlt Rolf sich dort wohl.
Wir haben gute Leute, aber trotzdem muss ich sie ständig kontrollieren.
Bonbontüten können nicht recycelt werden – sie werden stattdessen verbrannt.

Mezi těmito větami může být tečka ("."), středník (";"), čárka (",") nebo pomlčka ("-"). Spojky deshalb, also, trotzdem a stattdessen mohou stát před nebo za slovesem. Nämlich může stát jen za slovesem.

B. vedlejší věty

Vedlejší věty jsou nejčastěji uvozeny spojkou, sloveso stojí na konci.

1. Vedlejší věty s weil, da, obwohl, wenn a dass

Heute finden viele Menschen keinen Partner, weil ihre Erwartungen sehr hoch sind.
Da ich passionierter Hobbybastler bin, freut es mich, einen kleinen, gut sortierten Heimwerkermarkt in meiner direkten Nähe zu haben.
Es war einfacher, nach Mallorca zu reisen als an den Müggelsee, obwohl der nur ein paar Kilometer entfernt war.
Wenn Akupunktur zur Schmerzbehandlung eingesetzt wird, bezahlen die gesetzlichen Kassen.
Schon lange weiß man, dass bestimmte Düfte positiv auf Körper und Seele wirken.

Spojka dass uvozuje vedlejší věty po slovesech jako glauben, wissen, meinen, annehmen a po vyjádřeních typu Es fing damit an, ... a Die Sache ist die, ...

2. Vedlejší věty časové s während, wenn, als, bevor, nachdem, seit a bis

i) Dva děje se stanou zároveň: während, wenn a als

Während ich ins Taxi stieg, gab es an der Rezeption einen peinlichen Auftritt.
Während může vyjádřit i opak.
Während die ersten zehn Zeichen nur Sternchen erzeugen, bringt die elfte Taste den Rechner dazu, mit mir zu sprechen.
Während může být i předložka:
Haben Sie während der Messe noch ein Zimmer frei?    § 19 b
Wenn nebo als?
Wenn man klein ist, ist die Welt riesig groß.
Na ja, wer weiß, wie’s ist, wenn ich irgendwann mal so alt bin.
wenn v přítomnosti a budoucnosti
Der Duft von Apfelstrudel erinnert mich an die Zeit, als ich noch ganz klein war.
Schon als ich das erste Mal in die Klasse kam, habe ich mich in sie verliebt.
als v minulosti: stav nebo jedinečná, neopakující se událost
Wenn wir nach Hause kamen, duftete es meistens schon im ganzen Haus.
Immer wenn sie mich ansprach, wurde ich rot und konnte kein Wort mehr sagen.
wenn v minulosti: opakující se událost

ii) Dva děje se nestanou zároveň: bevor, nachdem a als

Sie machte eine Ausbildung als Lehrerin,     bevor sie an der Berliner Kunstschule studierte.
hlavní věta = předtím před (*before*) vedlejší věta = potom
 
Bevor du jetzt in Panik ausbrichst,   rufst du lieber erst mal eine Notruf-Hotline an!
před + vedlejší věta = potom hlavní věta = potom
 
Unbeschreibliche Szenen spielten sich an der Grenze ab,     nachdem man sie geöffnet hatte.
hlavní věta = potom poté vedlejší věta = předtím
 
Als ich die Hoffnung auf eine schöne Wohnung schon fast aufgegeben hatte, rief mich ein Makler an.
než + vedlejší věta = předtím, hlavní věta = potom

iii) začátek a konec děje: seit a bis

Seit er arbeitslos ist, hängt er nur noch lustlos zu Hause herum.
Seit ich nett mit ihm rede, macht er alles, was ich will.
od + vedlejší věta = začátek děje, hlavní věta = děj
 
Ich bin am Kontrollpunkt geblieben,     bis es Morgen wurde,
Der hat mir mein Alter nicht geglaubt,     bis ich ihm ein Foto von mir geschickt habe.
hlavní věta = děj do + vedlejší věta = konec děje
Seit a bis (zu) mohou být i předložky:
Ich habe seit meiner Jugend sehr starken Heuschnupfen.
Bis zu ihrer Heirat konzentrierte sich Clara Schumann völlig auf ihre künstlerische Arbeit.
    § 19 b

3. nepřímé otázky

Nepřímé otázky znějí častěji než přímé otázky. Začínají tázacím slovem nebo pomocí ob.

hlavní věta vedlejší věta na srovnání: přímá otázka
Können Sie mir sagen , wann Sie ankommen? Wann kommen Sie an?
Wissen Sie schon , wie lange Sie bleiben möchten? Wie lange möchten Sie bleiben?
Meine Frau fragte gerade , ob es auch Hotels mit Swimming-Pool gibt. Gibt es auch Hotels mit Swimming-Pool?

Nepřímé otázky bez hlavní věty (tzv. echo-otázky) v hovorovém jazyce:    § 27

Was machst du am Wochenende? Was ich am Wochenende mache? Ich weiß noch nicht,...

4. vztažné věty

Pomocí vztažných vět můžeme přesněji popsat osoby nebo věci. Vztahují se k části věty ve větě hlavní (= uvozující slovo) a stojí většinou přímo za touto částí věty. Vztažné věty začínají vztažným zájmenem.

hlavní věta uvozující slovo vztažná věta (hlavní věta-konec)
Irgendwo gibt es den einen Menschen, der wirklich zu mir passt.
Sie geben für einen Freund, dem Sie bei der Partnersuche helfen wollen, eine Kontaktanzeige auf.
Sie schreiben Freunden, über die Sie sich geärgert haben, keine Postkarte aus dem Urlaub.

Tvar zájmena vztažného se odvozuje od § 26 b) 3
uvozujícího slova: rod (ženský, mužský, střední) a číslo (jednotné, množné);
slovesa nebo předložky ve vztažné větě: pád (1. pád, 4. pád, 3. pád).

der Mensch (mužský rod jednotné číslo) + Er (1.pád) passt zu mir. der Mensch, der zu mir passt
der Freund (mužský rod jednotné číslo) + Sie wollen ihm (3.pád) helfen. der Freund, dem Sie helfen wollen
Freunde (množné číslo) + Sie haben sich über sie (4.pád) geärgert. Freunde, über die Sie sich geärgert haben

Vztažná zájmena jsou shodná s určitým členem. Výjimka: 3. pád množného čísla.

  1.pád 4.pád 3.pád
ženský rod die die der
mužský rod der den dem
střední rod das das dem
množné číslo die die denen

Vztažné zájmeno wo k popsání míst:

Ich komme nach Leipzig, an einen Ort, wo man die ganze Welt im Kleinen sehen kann.
Martin verließ das Büro, um aufs Land hinauszufahren, wo er Freunde besuchen wollte.

Vztažné zájmeno was po všeobecných uvozovacích slovech jako alles, nichts, etwas, das

Nicht alles, was wie ein Geschäft beginnt, muss auch wie ein Geschäft enden.
In welcher Anzeige finden Sie das, was Sie suchen?

5. účelové věty

Účelovými větami vyjadřujeme cíle a záměry.

Je-li podmět v hlavní a ve vedlejší větě stejný, tvoří se účelová věta pomocí um ... zu + infinitiv.

Sie waren gekommen, um mich zu holen.
Ich verließ das Büro, um zu Freunden hinaus aufs Land zu fahren.
Ich fuhr einen unbeleuchteten Feldweg, um ein paar Kilometer abzukürzen.

Jestliže jsou v hlavní a ve vedlejší větě rozdílné podměty, začíná účelová věta spojkou damit, časované sloveso stojí na konci.

hlavní věta damit vedlejší věta (cíl/záměr)
Ich fahre einmal im Jahr nach Italien, damit der Kontakt nicht verloren geht.
Sie haben mich mitgenommen, damit ich in Istanbul mein Abitur mache.

6. důsledkové věty s so (...) dass

Pomocí důsledkových vět vyjadřujeme následek nebo výsledek. Pokud není v hlavní větě nic obzvláště zdůrazněno, začíná vedlejší věta pomocí so dass. Pokud je ale v hlavní větě nějaké slovo zdůrazněno pomocí so, začíná vedlejší věta jen spojkou dass.

Wir koordinieren hier die PR-Arbeit für mehrere ausländische Pharma-Unternehmen, so dass ich viel reisen muss.
Manchmal ist der Job so anstrengend, dass meine Gesundheit leidet.
Důsledkové věty mohou stát pouze napravo od věty hlavní.

7. vedlejší věty s (an)statt

Ve vedlejších větách s (an)statt je vyjádřen opak. Jmenují alternativu, která je současně negována.

Meistens nehme ich zum Einkaufen Stofftaschen mit, anstatt im Supermarkt dann Plastiktüten zu kaufen.
Ich bringe die alten Batterien immer ins Geschäft zurück und die abgelaufenen Medikamente in die Apotheke, statt das Zeug einfach in den Müll zu werfen.

Pomocí (an)statt se zdůrazňuje zamítnutá alternativa, pomocí stattdessen reálná alternativa.

Bonbontüten verbrennt man, statt sie zu recyceln. (= Man recycelt sie nicht.)
Bonbontüten können nicht recycelt werden – sie werden stattdessen verbrannt.
V hovorové řeči se také někdy používá vedlejší věta s (an)statt dass.
Meistens nehme ich zum Einkaufen Stofftaschen mit, anstatt dass ich im Supermarkt dann Plastiktüten kaufe.
Také předložka statt vyjadřuje zamítnutou alternativu. § 19 c

8. vedlejší věty s ohne ... zu

Ve vedlejších větách s ohne... zu vyjadřujeme děj, který probíhá současně s dějem věty hlavní a je negován.

Viele Leute plappern so was einfach nach, ohne darüber nachzudenken.

C. infinitiv s zu

Po mnohých slovesech a výrazech s přídavnými nebo podstatnými jmény stojí infinitiv s zu. Může mít další části. Sloveso nebo slovesa stojí vždy na konci.

Ich habe keine Zeit, meine Eltern regelmäßig zu besuchen.
Ich habe keine Lust, viel Geld für ein Auto auszugeben.
Es ist mir fast ein bisschen peinlich, so lange zu Hause gelebt zu haben.
Wir sind froh, Ute jetzt wieder in unserer Nähe zu haben.
Birke glaubt, alles ganz anders als wir machen zu müssen.
Es fällt uns manchmal schwer, Rolf zu verstehen.
 
Gramatika
§1 Věta oznamovací
§2 Věta tázací
§3 Věta rozkazovací
§4 Větný rámec
§5 Souvětí
§6 Větné členy
§7 Slovesa a slovesné vazby
§8 Časování sloves
§9 Nepravidelná slovesa
§10 Modální slovesa
§11 Podstatná jména a členy
§12 Množné číslo podstatných jmen
§13 Skloňování členů a podstatných jmen
§14 Přivlastňovací zájmena
§15 Slova nahrazující členy
§16 Zájmena
§17 Přídavná jména a příslovce
§18 Číslovky
§19 Předložky
§20 Příslovce
§21 Modální částice
§22 Spojky
§23 Složená slova
§24 Předpony a přípony
§25 Zápor
§26 Referenční slova
§27 Krátké věty
Silná a nepravidelná slovesa
Gramatika 2
Věta
§1 Oznamovací věta
§2 Otázky
§3 Rozkazovací věta
§4 Slovesné spojky
§5 Souvětí
§6 Části vět
§7 Slovesa a jejich doplňky
§8 Časování
§9 Nepravidelná slovesa
§10 Způsobová slovesa
§11 Členy a podstatná jména
§12 Tvary množného čísla podstatných jmen
§13 Skloňování členu a podstatného jména
§14 Přivlastňovací zájmeno
§15 Ukazovací zájmena, záporky a další zástupné členy
§16 Zájmena
§17 Přídavná jména
§18 Číslovky
§19 Předložky
§20 Příslovce
§21 Částice
§22 Spojky
§23 Složeniny
§24 Předpony a přípony
§25 Zápor
§26 Referenční slova
§27 Krátké věty
Silná a nepravidelná slovesa
§1 Oznamovací věta
§2 Otázky
§3 Rozkazovací věta
§4 Slovesné spojky
§5 Souvětí
§6 Části vět
§7 Slovesa a jejich doplňky
§8 Časování
§9 Nepravidelná slovesa
§10 Způsobová slovesa
§11 Členy a podstatná jména
§12 Tvary množného čísla podstatných jmen
§13 Skloňování členu a podstatného jména
§14 Přivlastňovací zájmeno
§15 Ukazovací zájmena, záporky a další zástupné členy
§16 Zájmena
§17 Přídavná jména
§18 Číslovky
§19 Předložky
§20 Příslovce
§21 Částice
§22 Spojky
§23 Složeniny
§24 Předpony a přípony
§25 Zápor
§26 Referenční slova
§27 Krátké věty
Silná a nepravidelná slovesa
Lekce 1
Lekce 2
Lekce 3
Lekce 4
Lekce 5
Lekce 7
Lekce 8
Lekce 9
Lekce 10
Lekce 11
Lekce 1
Lekce 2
Lekce 3
Lekce 4
Lekce 5
Lekce 7
Lekce 8
Lekce 9
Lekce 10
Lekce 11
Lekce 1
Lekce 2
Lekce 3
Lekce 4
Lekce 5