Zájmena “en” a “y”
zájmenné příslovce en nahrazuje
de + příslovečné určení místa
| Je reviens de la banque. |
| J’en reviens. |
| Vracím se z banky. |
| Vracím se odtamtud. |
en zastupuje abstraktní pojmy nebo neživotná podstatná jména uvozená předložkou de
předmět nepřímý s předložkou de
| Les enfants ont besoin de nouveaux cartables. |
| Ils en ont besoin. |
| Děti potřebují nové aktovky. |
| Ony je potřebují. |
Ale:
| Je me souviens du prof de yoga. |
| Je me souviens de lui. |
| Vzpomínám si na profesora jógy. |
| Vzpomínám si na něj. |
Jak již bylo řečeno, zájmeno en zastupuje pouze neživotná podstatná jména. Proto nahrazujeme životná podstatná jména uvozená předložkou de samostatnými přízvučnými zájmeny (moi, toi, lui, elle...).
en ve výrazech množství
en nahrazuje člen dělivý
| Tu as bu du vin? |
| Tu en as bu? |
| Tu n’as pas bu de vin? |
| Tu n’en as pas bu? |
O použití členu dělivého viz Dělivý člen
en nahrazuje podstatná jména uvozená výrazy množství
V těchto případech se ve větě znovu výraz množství opakuje. Množství může být ve větě definováno různými způsoby:
- příslovci
|
Tu as beaucoup/peu/trop d’argent?
Tu en as beaucoup/peu/trop.
|
- podstatnými jmény (une bouteille, un litre, une livre, un kilo)
|
J’ai acheté une bouteille de pastis.
J’en ai acheté une bouteille.
|
- číslovkami (un, deux...)
|
Tu as une voiture?
Tu en as une?
|
- neurčitými zájmeny (plusieurs, quelques-un(e)s)
| Tu as plusieurs chats? |
| Tu en as plusieurs? |
| J´ai trouvé quelques livres. |
| J´en ai trouvé quelques-uns. |
zájmenné příslovce y nahrazuje neživotná podstatná jména po předložkách à, sur, sous, dans, en...
příslovečné určení místa
| Je retourne à la piscine dimanche. |
| J’y retourne dimanche. |
| Vracím se na plovárnu v neděli. |
| Vracím se tam v neděli. |
|
Nous sommes devant l´école. |
|
Nous y sommes. |
| Jsme před školou. |
| Jsme tam. |
y nahrazuje neživotné podstatné jméno v předmětu nepřímém (à + podstatné jméno)
|
Elle pense souvent au stage de yoga.
Elle y pense souvent.
|
Poznámka:
U životných podstatných jmen uvozených předložkou
à užíváme zájmen předmětu nepřímého - viz Zájmena předmětu nepřímého
| Je téléphone à Michel. Je lui téléphone. |
Některá slovesa však v těchto případech užívají samostatných přízvučných zájmen:
|
Il pense à ses clients. Il pense à eux.
|
| Sloveso + à | ||
| Podstatná jména životná (osoby) | Podstatná jména neživotná (věci) | |
| me | à moi | y |
| te | à toi | |
| lui | à lui/elle | |
| nous | à nous | |
| vous | à vous | |
| leur | à eux/elles | |
| např. | např. | např. |
| demander | penser | aller |
| dire | rêver | habiter |
| écrire | faire attention | partir |
| expliquer | s’intéresser | faire attention |
| montrer | s’habituer | penser |
| Sloveso + de | |
| Osoby | Věci |
| de moi | en |
| de toi | |
| de lui/d’elle | |
| de nous | |
| de vous | |
| d’eux/d’elles | |
| např. | např. |
| parler | (re)venir |
| se souvenir | rentrer |
| parler | |
| se souvenir | |