Nepřímá řeč

Nepřímá řeč („il discorso indiretto“)

Nepřímá řeč je uvedena slovesy dire, affermare atd., následnovanými zpravidla spojkou che.
Stojí-li sloveso v hlavní větě v čase přítomném nebo v passato prossimo (tehdy, odkazuje-li k nedávné, bezprostřední minulosti), zůstávají slovesné časy v řeči nepřímé beze změny.

Marco dice/ha detto ...
«Sandra non si sente bene.» che Sandra non si sente bene.
«Mia sorella è uscita.» che sua sorella è uscita.
«Stasera mio padre farà tardi.» che stasera suo padre farà tardi.

Pokud sloveso v hlavní větě stojí v jednom z časů minulých, dochází v řeči nepřímé k následujícím změnám slovesných časů:

Disse/rispose ...
«Io qui mi trovo bene.»
presente (indicativo) 		che lì si trovava bene.
imperfetto (indicativo)
«Penso che sia una brava persona.»
presente (congiuntivo) 		che pensava che fosse una brava persona.
imperfetto (congiuntivo)
«Sandro è uscito.»
passato prossimo 		che Sandro era uscito.
trapassato prossimo
«Dovrà cambiare sede.»
futuro semplice 		che avrebbe dovuto cambiare sede.
condizionale passato
«Dovrei cambiare sede.»
condizionale presente 		che avrebbe dovuto cambiare sede.
condizionale passato
«Trovati subito un’altra casa!» di trovarmi subito un’altra casa.
che mi trovassi subito un’altra casa.
imperativo imperativo di + infinito
che + congiuntivo imperfetto

U imperfekta, trapassato prossimo a minulého kondicionálu (condizionale passato), a dále u tzv. neurčitých slovesných tvarů (gerundium, infinitiv a participium) při posunu řeči přímé v řeč nepřímou k žádným změnám nedochází.

Disse/rispose ...
«Qui mi trovavo bene.» che lì si trovava bene.
«Sandro era uscito.» che Sandro era uscito.
«Avrei dovuto cambiar sede.» che avrebbe dovuto cambiare sede.
«Studiando si impara.» che studiando si impara(va).

U podmínkových souvětí existuje v nepřímé řeči pouze jediné vyjádření:
congiuntivo trapassato ve větě, uvedené spojkou se, a condizionale passato ve větě hlavní.

Disse/rispose ...
«Se tu mangi, ingrassi.» che, se avessi mangiato, sarei ingrassato.
«Se tu mangiassi, ingrasseresti.»
«Se tu avessi mangiato, saresti ingrassato.»

Při přechodu řeči přímé v řeč nepřímou dochází ve větě i k dalším změnám, např.:

osobní zájmena io lui/lei
přivlastňovací zájmena mio suo
příslovce qui/qua lì/là
ieri il giorno prima
il giorno precedente
oggi quel giorno
domani il giorno dopo
il giorno seguente
l’indomani
ukazovací zájmena questo quello
přídavné jméno prossimo prossimo seguente
časová předložka fra fra 2 giorni dopo 2 giorni

Copyright LANGMaster 2007-2012

Gramatika
Seznam gramatických výrazů
Abeceda
Výslovnost
Důraz a přízvuk
Oznamovací a tázací věty
Rod
Označování osob
Přípony
Tvoření
Zvláštnosti v tvoření množného čísla
Neurčitý člen
Určitý člen
Dělivý člen
Tvary
Množné číslo přídavných jmen
Přídavná jména s koncovkami “-co/-ca”
Přídavná jména označující barvy
Postavení přídavného jména
2. stupeň
3. stupeň
Tvoření příslovcí
Vzájemný vztah přídavných jmen a příslovcí
2. stupeň / 3. stupeň příslovcí
Podmětná zájmena (kdo?)
Nepřímá předmětná zájmena (dativ: komu?)
Přímá předmětná zájmena (akuzativ: koho? co?)
Zdůraznění předmětu
Zájmenná příslovce “ne” a “ci”
“Questo”
“Quello”
“poco”, “molto,tanto”, “troppo”
“Qualche”
“Tutto”
“Ogni”
Tázací slova
Přítomný čas
Sloveso “piacere”
Tvoření slovesa “essere”
Zvratná slovesa
Konstrukce se “si”
“Passato Prossimo”
Vazby s infinitivem
Několikanásobný zápor
Předložka “di”
Předložka “a”
Předložka “da”
Předložka “in”
Předložka “con”
Předložka “su”
Předložka “per”
Předložka “fra/tra”
Další předložky
Předložkové výrazy
Spojky
Základní číslovky
Řadové číslovky
Datum
Přehled nepravidelných sloves
Seznam gramatických výrazů
Přídavná jména
Komparativ (2. stupeň)
Vyjádření stejného stupně
Relativní superlativ (3.stupeň)
Nepravidelné tvary komparativu a superlativu
Přivlastňovací zájmena
Postavení nepřízvučných předmětných zájmen s infinitivem
Předmětná zájmena ve spojení s “avere”
Slovesa s přímým a nepřímým předmětem
Zájmenná příslovce “ne” a “ci”
Vztažná zájmena “che” a “cui”
“Nessuno / -a”
“Qualcuno/-a”
Sloveso “sapere”
“Passato prossimo” zvratných sloves
“Passato prossimo” modálních sloves
Shoda minulého participia se zájmeny předmětu přímého
Slovesa s pomocným “avere” a “essere”
Imperfektum
Rozdílné použití “passato prossimo” a imperfekta
Použití slovesa “volere” v imperfektu
Slovesa “sapere” a “conoscere”
Podmiňovací způsob I
Rozkazovací způsob
Budoucí čas I
Konjunktiv přítomný
Gerundium
“Stare” + gerundium
Vyjádření podmínky gerundiem
“Stare per” + infinitiv
Neosobní použití sloves
Sloveso “servire”
Slovesa se zájmeny
Podmínkové věty
“Mentre”
“Quando”
Další spojky
Další příslovečná určení času
Seznam nepravidelných sloves
Gramatika - Espresso 3
Rod podstatných jmen
Zvláštní tvary množného čísla
Shoda přídavného jména s více substantivy
Stupňování (nepravidelné tvary)
Záporná předpona “in-”
Přídavná jména končící na “-bile”
“qualsiasi / qualunque”
“entrambi / entrambe”
Příslovce
Přivlastňovací zájmena
Kombinace zájmen
Zájmenné příslovce “ci”
Konstrukce se “si-”
Vyjadřování neurčitého “se”
Postavení zájmen
“il quale / la quale / i quali / le quali”
“colui che”
“il cui / la cui / i cui / le cui”
Slovesa
“Trapassato prossimo”
“Futuro anteriore”
“Passato remoto”
Konjunktiv
Souslednost časů v konjunktivu
Užívání konjunktivu ve větách uvedených spojkou “che”
Užívání konjunktivu v hlavních větách
Podmiňovací způsob minulý
Podmínková souvětí
Gerundium
Infinitiv
“Fare” + infinitiv
Příčestí přítomné
Trpný rod
Pasivní vazby se slovesem “andare”
Nepřímá řeč
Nepřímá otázka
Souslednost časová v indikativu
Sloveso “dovere” vyjadřující domněnku
Tranzitivní slovesa s nepřímým zvratným zájmenem
Zvláštní slovesa