Gerundium

Gerundium

V italštině existují dva tvary gerundia, gerundium jednoduché a gerundium složené.

Gerundium jednoduché (gerundio presente) se tvoří připojením koncové slabiky -ando (u sloves končících na -are), nebo -endo (u sloves končících na -ere a -ire) ke kmeni slovesa a je neměnné (viz Gramatika 2).
Složené gerundium (gerundio passato/composto) se tvoří tvarem pomocného slovesa avere nebo essere v gerundiu a minulým participiem příslušného významového slovesa.

parlare leggere partire
gerundio presente parlando leggendo partendo
gerundio passato avendo parlato avendo letto essendo partito/-a/-i/-e

Vedle nepravidelných tvarů citovaných v Gramatika 2 existují i další nepravidelné tvary:

condurre conducendo
porre ponendo
tradurre traducendo
trarre traendo

Užívání gerundia jednoduchého

Gerundium je slovesnou formou, která v češtině v některých případech odpovídá přechodníku, avšak v italštině se užívá mnohem častěji. Slouží pro krácení vedlejších vět různých druhů, tehdy když děje ve větě hlavní a ve větě vedlejší probíhají současně. Gerundium má několik funkcí.

vyjadřuje příčinu: Conoscendo le tue idee non ho detto niente. (Perché? ­ Poiché conoscevo ...)
vyjadřuje časové určení:

 L’ho incontrato andando a casa. (Quando? ­ Mentre andavo ...)
vyjadřuje prostředek, nástroj: Leggendo si impara molto. (Con che mezzo? ­ Con la lettura.)
vyjadřuje způsob: Arrivarono correndo. (In che modo? ­ Di corsa.)
vyjadřuje podmínku: Comprando qualche mobile la casa diventerebbe più bella. (se si comprasse ...)
vyjadřuje současně probíhající děj: Abbassò gli occhiali sorridendo. (e contemporaneamente sorrise)

Podmět v obou větách je zpravidla totožný. U vyjádření příčiny a podmínky však oba podměty totožné být nemusí.

Essendo tardi (= poiché era tardi) Carlo trovò la posta chiusa.

Užívání gerundia složeného

Složené gerundium může být použito pouze tehdy, pokud děj věty hlavní následuje brzy po ději vyjádřeném větou vedlejší. Ve vedlejší větě nahrazuje větu příčinnou.

Věta vedlejší Věta hlavní
Non avendo trovato (prima) stanze libere, il signor Rossi prende in considerazione (poi) l’ipotesi di una bella settimana di trekking.

Tvary, tvořené s pomocným slovesem essere, se shodují s podmětem.

Non essendo andati/andate al corso, la volta dopo hanno avuto grossi problemi.

U složeného i jednoduchého gerundia se nepřízvučná zájmena připojují za tvar slovesa v gerundiu (Srovnej Postavení zájmen).

Copyright LANGMaster 2007-2012

Gramatika
Seznam gramatických výrazů
Abeceda
Výslovnost
Důraz a přízvuk
Oznamovací a tázací věty
Rod
Označování osob
Přípony
Tvoření
Zvláštnosti v tvoření množného čísla
Neurčitý člen
Určitý člen
Dělivý člen
Tvary
Množné číslo přídavných jmen
Přídavná jména s koncovkami “-co/-ca”
Přídavná jména označující barvy
Postavení přídavného jména
2. stupeň
3. stupeň
Tvoření příslovcí
Vzájemný vztah přídavných jmen a příslovcí
2. stupeň / 3. stupeň příslovcí
Podmětná zájmena (kdo?)
Nepřímá předmětná zájmena (dativ: komu?)
Přímá předmětná zájmena (akuzativ: koho? co?)
Zdůraznění předmětu
Zájmenná příslovce “ne” a “ci”
“Questo”
“Quello”
“poco”, “molto,tanto”, “troppo”
“Qualche”
“Tutto”
“Ogni”
Tázací slova
Přítomný čas
Sloveso “piacere”
Tvoření slovesa “essere”
Zvratná slovesa
Konstrukce se “si”
“Passato Prossimo”
Vazby s infinitivem
Několikanásobný zápor
Předložka “di”
Předložka “a”
Předložka “da”
Předložka “in”
Předložka “con”
Předložka “su”
Předložka “per”
Předložka “fra/tra”
Další předložky
Předložkové výrazy
Spojky
Základní číslovky
Řadové číslovky
Datum
Přehled nepravidelných sloves
Seznam gramatických výrazů
Přídavná jména
Komparativ (2. stupeň)
Vyjádření stejného stupně
Relativní superlativ (3.stupeň)
Nepravidelné tvary komparativu a superlativu
Přivlastňovací zájmena
Postavení nepřízvučných předmětných zájmen s infinitivem
Předmětná zájmena ve spojení s “avere”
Slovesa s přímým a nepřímým předmětem
Zájmenná příslovce “ne” a “ci”
Vztažná zájmena “che” a “cui”
“Nessuno / -a”
“Qualcuno/-a”
Sloveso “sapere”
“Passato prossimo” zvratných sloves
“Passato prossimo” modálních sloves
Shoda minulého participia se zájmeny předmětu přímého
Slovesa s pomocným “avere” a “essere”
Imperfektum
Rozdílné použití “passato prossimo” a imperfekta
Použití slovesa “volere” v imperfektu
Slovesa “sapere” a “conoscere”
Podmiňovací způsob I
Rozkazovací způsob
Budoucí čas I
Konjunktiv přítomný
Gerundium
“Stare” + gerundium
Vyjádření podmínky gerundiem
“Stare per” + infinitiv
Neosobní použití sloves
Sloveso “servire”
Slovesa se zájmeny
Podmínkové věty
“Mentre”
“Quando”
Další spojky
Další příslovečná určení času
Seznam nepravidelných sloves
Gramatika - Espresso 3
Rod podstatných jmen
Zvláštní tvary množného čísla
Shoda přídavného jména s více substantivy
Stupňování (nepravidelné tvary)
Záporná předpona “in-”
Přídavná jména končící na “-bile”
“qualsiasi / qualunque”
“entrambi / entrambe”
Příslovce
Přivlastňovací zájmena
Kombinace zájmen
Zájmenné příslovce “ci”
Konstrukce se “si-”
Vyjadřování neurčitého “se”
Postavení zájmen
“il quale / la quale / i quali / le quali”
“colui che”
“il cui / la cui / i cui / le cui”
Slovesa
“Trapassato prossimo”
“Futuro anteriore”
“Passato remoto”
Konjunktiv
Souslednost časů v konjunktivu
Užívání konjunktivu ve větách uvedených spojkou “che”
Užívání konjunktivu v hlavních větách
Podmiňovací způsob minulý
Podmínková souvětí
Gerundium
Infinitiv
“Fare” + infinitiv
Příčestí přítomné
Trpný rod
Pasivní vazby se slovesem “andare”
Nepřímá řeč
Nepřímá otázka
Souslednost časová v indikativu
Sloveso “dovere” vyjadřující domněnku
Tranzitivní slovesa s nepřímým zvratným zájmenem
Zvláštní slovesa