Výslovnost

V italštině odpovídá výslovnost v podstatě písmu. Vyskytují se však jisté zvláštnosti:

Písmeno / kombinace písmen Výslovnost Příklad
c (před a, o, u) [k] jako káva (*priklad slovicka s touto vyslovnosti*) carota, colore, cuoco
ch (před e, i) anche, chilo
c (před e, i) [tS] jako čas (*priklad slovicka s touto vyslovnosti*) cellulare, città
ci (před a, o, u) [t, tSo, tSu] jako čaj, čokoláda (*priklad slovicka s touto vyslovnosti*) ciao, cioccolata, ciuffo
g (před a, o ,u) [g] jako guma (*priklad slovicka s touto vyslovnosti*) Garda, gonna, guanto
gh (před e, i) ghiaccio, lunghe
g (před e, i) [dZ] jako in (*priklad slovicka s touto vyslovnosti*) gelato, Gigi
gi (před a, o, u) [d, dZo, dZu ] jako judo (džudo) (*priklad slovicka s touto vyslovnosti*) giacca, giornale, giusto
gl [lj] jako slovenské na avo (*priklad slovicka s touto vyslovnosti*) biglietto, famiglia, gli
gn [nj] jako koňak (*priklad slovicka s touto vyslovnosti*) disegnare, signora
h se nevyslovuje hanno, ho, hotel
qu [q] jako kvádr (*priklad slovicka s touto vyslovnosti*) quasi, quattro, questo
r [r] jako ráno riso, risposta, rosso
s – na začátku slova a před neznělou souhláskou (sc, sf, sp, sq, st) [s] jako sad, sklo, sféra, spona (*priklad slovicka s touto vyslovnosti*) sconto, sfida, sport, squadra, stiro
s – před znělou souhláskou (sb, sd, sg, sl, sm, sn, sr, sv) [z] jako zbít, zlomit, změnit, zničit (*priklad slovicka s touto vyslovnosti*) sdegno, slovacco, snello, svedese
s – uprostřed slova většinou [z] jako váza (*priklad slovicka s touto vyslovnosti*) casa, rosa, vaso
sc (před a, o, u) [sk] jako skaut (*priklad slovicka s touto vyslovnosti*) scarpa, sconto, scuola
sc (před e, i) [S] jako šaty (*priklad slovicka s touto vyslovnosti*) scelta, sci
sch (před e, i) [sk] jako skaut (*priklad slovicka s touto vyslovnosti*) schema, schiavo
sci (před a, e, o, u) [, Se, So Su] jako šaty, šelest, šodó, šup (*priklad slovicka s touto vyslovnosti*) lascio, sciarpa, scienza sciupare
v [v] jako víno (*priklad slovicka s touto vyslovnosti*) vento, verde, verdura
z – v některých slovech [ts] jako cena (*priklad slovicka s touto vyslovnosti*) nazione, pezzo
z – v některých slovech [ds] jako podzim (*priklad slovicka s touto vyslovnosti*) mezzo, zero

Všimněte si: qu se vyslovuje jako k + u (ne jako k + w).

Stojí-li vedle sebe dvě samohlásky, v některých případech se vysloví jako české dvojhlásky: Európa (e ­ u), pauza (a ­ u).

Dvojité souhlásky se v italštině zřetelně vyslovují, předcházející samohláska se vyslovuje krátce: vasetto, notte, valle, ufficio, troppo.

Nesmí však zaznít dvě oddělené souhlásky. Nikoli tedy jako např. v české výslovnosti: dal Lence, kup pivo, pět tet.

Požadované výslovnosti dosáhneme spíše tak, že poněkud déle ponecháme ústa ve stejné pozici.
Ve spojení písmen –gn-, -gli-, -sci- se zdvojené souhlásky vysloví i přesto, že se píše pouze jedna. Vyslovíme tedy např. bagno (baňňo), paglia (pal’l’a), fascio (faSSo). Rovněž samohláska předcházející před těmito zdvojenými souhláskami je krátká (nikoli tedy báňo, ale baňňo).

Skupiny -di-, -ti-, -ni- se vyslovují tvrdě (dy, ty, ny).

Gramatika
Gramatika - Espresso 1
Seznam gramatických výrazů
Výslovnost a psaní
Abeceda
Výslovnost
Důraz a přízvuk
Oznamovací a tázací věty
Rod
Označování osob
Přípony
Tvoření
Zvláštnosti v tvoření množného čísla
Neurčitý člen
Určitý člen
Dělivý člen
Tvary
Množné číslo přídavných jmen
Přídavná jména s koncovkami “-co/-ca”
Přídavná jména označující barvy
Postavení přídavného jména
2. stupeň
3. stupeň
Tvoření příslovcí
Vzájemný vztah přídavných jmen a příslovcí
2. stupeň / 3. stupeň příslovcí
Podmětná zájmena (kdo?)
Nepřímá předmětná zájmena (dativ: komu?)
Přímá předmětná zájmena (akuzativ: koho? co?)
Zdůraznění předmětu
Zájmenná příslovce “ne” a “ci”
“Questo”
“Quello”
“poco”, “molto,tanto”, “troppo”
“Qualche”
“Tutto”
“Ogni”
Tázací slova
Přítomný čas
Sloveso “piacere”
Tvoření slovesa “essere”
Zvratná slovesa
Konstrukce se “si”
“Passato Prossimo”
Vazby s infinitivem
Několikanásobný zápor
Předložka “di”
Předložka “a”
Předložka “da”
Předložka “in”
Předložka “con”
Předložka “su”
Předložka “per”
Předložka “fra/tra”
Další předložky
Předložkové výrazy
Spojky
Základní číslovky
Řadové číslovky
Datum
Přehled nepravidelných sloves
Seznam gramatických výrazů
Přídavná jména
Komparativ (2. stupeň)
Vyjádření stejného stupně
Relativní superlativ (3.stupeň)
Nepravidelné tvary komparativu a superlativu
Přivlastňovací zájmena
Postavení nepřízvučných předmětných zájmen s infinitivem
Předmětná zájmena ve spojení s “avere”
Slovesa s přímým a nepřímým předmětem
Zájmenná příslovce “ne” a “ci”
Vztažná zájmena “che” a “cui”
“Nessuno / -a”
“Qualcuno/-a”
Sloveso “sapere”
“Passato prossimo” zvratných sloves
“Passato prossimo” modálních sloves
Shoda minulého participia se zájmeny předmětu přímého
Slovesa s pomocným “avere” a “essere”
Imperfektum
Rozdílné použití “passato prossimo” a imperfekta
Použití slovesa “volere” v imperfektu
Slovesa “sapere” a “conoscere”
Podmiňovací způsob I
Rozkazovací způsob
Budoucí čas I
Konjunktiv přítomný
Gerundium
“Stare” + gerundium
Vyjádření podmínky gerundiem
“Stare per” + infinitiv
Neosobní použití sloves
Sloveso “servire”
Slovesa se zájmeny
Podmínkové věty
“Mentre”
“Quando”
Další spojky
Další příslovečná určení času
Seznam nepravidelných sloves
Rod podstatných jmen
Zvláštní tvary množného čísla
Shoda přídavného jména s více substantivy
Stupňování (nepravidelné tvary)
Záporná předpona “in-”
Přídavná jména končící na “-bile”
“qualsiasi / qualunque”
“entrambi / entrambe”
Příslovce
Přivlastňovací zájmena
Kombinace zájmen
Zájmenné příslovce “ci”
Konstrukce se “si-”
Vyjadřování neurčitého “se”
Postavení zájmen
“il quale / la quale / i quali / le quali”
“colui che”
“il cui / la cui / i cui / le cui”
“Trapassato prossimo”
“Futuro anteriore”
“Passato remoto”
Konjunktiv
Souslednost časů v konjunktivu
Užívání konjunktivu ve větách uvedených spojkou “che”
Užívání konjunktivu v hlavních větách
Podmiňovací způsob minulý
Podmínková souvětí
Gerundium
Infinitiv
“Fare” + infinitiv
Příčestí přítomné
Trpný rod
Pasivní vazby se slovesem “andare”
Nepřímá řeč
Nepřímá otázka
Souslednost časová v indikativu
Sloveso “dovere” vyjadřující domněnku
Tranzitivní slovesa s nepřímým zvratným zájmenem
Zvláštní slovesa