§8 Časování sloves

Ve slovníku se uvádějí slovesa v infinitivu: kommen, trinken, wohnen, besuchen, kennen, studieren, … Ve větách se slovesa časují. Koncovky sloves se řídí podmětem – podmět určuje koncovku.

A. Přítomný čas

*) du nebo ihr používají
– dospělí k dětem a mládeži (zhruba do16 let)
– studenti a mladí lidé mezi sebou
– v rodině
– dobří přátelé
– někdy také spolupracovníci

   Sie
- obvykle se používá zdvořilostní forma Sie.

B. Časování v rozkazovacích větách § 3

Rozkazovací způsob (prosby, tipy nebo rady) se používá ve 2. osobě jednotného i množného čísla a při vykání.

C. Slovesa s odlučitelnými předponami

Většina sloves existuje také v kombinaci s předponami: např.schlafen – einschlafen, stehen – aufstehen, holen – abholen. Tyto předpony mění význam sloves. Jsou přízvučné: einschlafen, aufstehen, abholen. Jsou odlučitelné: Ve větě stojí předpony na konci věty. § 4 b

Sarah schläft zwischendurch ein.
Frau Jansen steht um halb sieben auf.
Frau Jansen holt Hanna von der Vorschule ab.

D. Slovesa s neodlučitelnými předponami

Některé předpony se od sloves neodlučují: (be-, ge-, emp-, ent-, er-, ver-, zer- ) např.: beraten, erzählen, gehören, verlassen. Neodlučitelné předpony jsou nepřízvučné. Přízvuk je na kmeni slovesa: beraten, erzählen, gehören, verlassen.

Wir beraten Sie gern.
Das Wochenende gehört Ihnen.
Thomas verlässt um 7.45 Uhr das Haus.
Beim Mittagessen erzählen die Kinder von der Schule.

E. Minulý čas: perfektum

Perfektum se v němčině používá tehdy, když se ústně nebo písemně podává zpráva o minulosti. Perfektum se tvoří časovanou formou slovesa haben nebo sein a příčestím minulým.

U sloves haben, sein, werden a u modálních sloves se většinou místo perfekta používá préteritum. § 9
Unsere Weltreise hat gut begonnen.
In Frankfurt sind wir mit Verspätung abgeflogen.

Tvary příčestí minulého:

Haben nebo sein?

Většina sloves tvoří perfektum s haben, některá slovesa však tvoří perfektum se slovesem sein. Jsou to slovesa pohybu z místa na místo, změny stavu a slovesa sein a bleiben: