Fráze a slovesa spojená s konjunktivem (subjonctif)
Po slovesech a obratech vyjadřujících přání, vůli, návrh, pochybnost, nejistotu apod. se používá konjunktiv:
| Je veux / je souhaite / j’interdis que vous partiez avant 17 heures. |
| (Chci / přeji si / zakazuji, abyste odešli před 17 hod.) |
k této skupině sloves patří i neosobní slovesa jako např.: il faut que, il est nécessaire que...
| Il faut que votre nièce fasse du sport. |
| (Je třeba, aby vaše neteř sportovala.) |
slovesa citu, strachu, obav:
|
Je crains que cette technique ne me convienne pas. (Obávám se, že tato technika mi nevyhovuje.) |
|
Nous sommes heureux qu’il ait accepté notre invitation. (Jsme šťastni, že přijal naše pozvání.) |
slovesa vyjadřující pochybnost:
|
Je doute / je ne crois pas que vous ayez raison. (Pochybuji / nevěřím, že máte pravdu.) |
|
Il est possible qu’il ait raison (mais je ne le crois pas). (Je možné, že má pravdu (ale já tomu nevěřím.)) |
slovesa a obraty vyjadřující mínění či hodnocení:
| Il est normal / logique / bizarre / important qu’il vienne te voir. |
| (Je normální / logické / zvláštní / důležité, že tě přichází navštívit.) |
Poznámka:
po slovese espérer que stojí indikativ:
| J’espère qu’il ne pleuvra pas. |
| (Doufám, že nebude pršet.) |
slovesa penser a croire se pojí s indikativem v kladném oznamovacím způsobu a s konjunktivem v otázce a záporu:
| Je crois que nous sommes en retard. | (Myslím, že máme zpoždění.) |
| Pensez-vous que nous soyons en retard? | (Myslíte, že máme zpoždění?) |
| Il ne croit pas que nous soyons en retard. | (Nemyslí si, že máme zpoždění.) |