Neurčitá zájmena

Následující neurčitá zájmena se svou funkcí řadí mezi determinanty (určovatele), tj. doprovázejí podstatná jména obdobně jako členy.

Některá z nich mohou plnit jak funkci vlastních zájmen tak určovatelů.

Některá neurčitá zájmena se vyskytují výlučně v jednotném či množném čísle:

vždy v mn. č. vždy v j. č.
quelques chaque
plusieurs aucun/aucune
certains/certaines nul/nulle
divers/diverses  

Quelque v jednotném čísle označuje malé množství, neurčitost. Odpovídá českému nějaký, jakýsi: j’ai quelque espoir (mám jakousi naději), il y a quelque temps (před nějakou dobou).

Certain v jednotném čísle je vždy spojeno s neurčitým členem a znamená nějaký, jakýsi: une certaine madame de Latour (nějaká paní Latour), à partir d’un certain âge (od jistého věku), au bout d’un certain temps (po nějaké době).

Nul a aucun / aucune se vždy pojí se záporkou ne :

Ils n’ont fait aucune proposition. (Neučinili žádný návrh.)
Aucun participant n’est venu. (Žádný účastník nepřišel.)

Přehled neurčitých zájmen

  m.r. j.č. m.r. mn.č. ž.r. j.č. ž.r. mn.č.
tout tout tous toute toutes
autre autre autres autre autres
tel tel tels telle telles

Autre se vždy používá po jiném determinantu: une autre fois (jindy), d’autres questions (další otázky).

Tout se pojí se členy, ukazovacími či přivlastňovacími zájmeny. Jeho význam se mění s ohledem na číslo.

– v jednotném čísle má význam celý:

toute la journée (celý den), tout un monde (celý svět), tout son courage (celá jeho odvaha)

– v množném čísle má význam všechny:

toutes ces richesses (všechna tato bohatství)

– při použití před podstatným jménem bez členu znamená každý:

Toute infraction sera punie. (Každý přestupek bude potrestán.)
Il peut arriver à tout moment.(Může přijít každým okamžikem.)

Tout se však může pojit i s ukazovacími zájmeny samostatnými:

Je remercie toutes celles et tous ceux qui m’ont encouragé(e).
(Děkuji všem těm (ženám a mužům), kteří mne povzbuzovali.)

 
Gramatika
Přehled gramatických pojmů
Otázka
Zápor
Rod podstatných jmen
Množné číslo
Člen
Přivlastňovací zájmena nesamostatná
Ukazovací zájmena nesamostatná
Zájmeno tázací nesamostatné “quel”
Shoda přídavných jmen
Postavení přídavných jmen ve větě
Zájmena v podmětu
Zájmena v předmětu
Osobní zájmena samostatná přízvučná
Pomocná slovesa
Slovesa I. třídy
Slovesa II. třídy
Slovesa končící na “-re”
Nepravidelná slovesa
Rozkazovací způsob sloves I. třídy
Rozkazovací způsob sloves končících na “-ir” a “-re”
Tvoření složeného minulého času
Použití pomocných sloves
Tvoření příčestí minulého
Blízká budoucnost
Blízká minulost
Přehled gramatických pojmů
Přídavná jména
Příslovce
Podstatná jména
Tvoření příslovcí
Příslovce prostá
Časové výrazy
Zájmeno “tout”
Zájmena “tout, tous”
Zdůrazňovací větné konstrukce
Zájmena předmětu nepřímého
Zájmena “en” a “y”
Zájmena vztažná
Rozšířená tázací zájmena samostatná
Shoda příčestí minulého
Slovesa zvratná
Imperfektum
Podmiňovací způsob
Budoucí čas
Konjunktiv
Časování pomocných sloves
Přehled časování sloves
Gramatika - Facettes plus
Otázky
Zápor
Zdůrazňovací větné konstrukce “c’est... qui”, “c’est... que”
Rod podstatných jmen
Množné číslo
Určovatel (determinant)
Členy
Přivlastňovací zájmena nesamostatná
Ukazovací zájmena nesamostatná
Tázací zájmeno nesamostatné “quel” (jaký, který)
Neurčitá zájmena
Shoda přídavných jmen
Postavení přídavných jmen ve větě
Stupňování přídavných jmen
Stupňování příslovcí
Podstatná jména - porovnávání
Tvoření příslovcí
Nepravidelná příslovce
Postavení příslovcí ve větě
Časové údaje
Zájmena podmětná
Zájmena osobní samostatná přízvučná
Zájmena předmětu přímého
Zájmena předmětu nepřímého
Zájmena “en” a “y”
Pořadí dvou zájmen ve větě
Zájmena vztažná
Rozšířená tázací zájmena samostatná
Zájmena ukazovací samostatná
Zájmena přivlastňovací samostatná
Zájmena neurčitá
Pomocná slovesa “avoir” a “être”
Slovesa I. třídy (končící na “-er”)
Slovesa II. třídy (končící na “-ir”)
Slovesa končící na “-re”. Vzor: “vendre”
Slovesa zvratná
Rozkazovací způsob sloves I. třídy zakončených na “-er”
Rozkazovací způsob zvratných sloves
Rozkazovací způsob ostatních sloves
Postavení zájmen v rozkazovacím způsobu
Tvoření složeného minulého času (passé composé)
Použití pomocných sloves “avoir” a “être”
Zvratná slovesa
Tvoření příčestí minulého (participe passé)
Shoda příčestí minulého v “passé composé”
Tvoření
Použití
Tvoření
Použití
Tvary
Použití
Blízká minulost (passé récent)
Blízká budoucnost (futur proche)
Tvoření
Použití podmiňovacího způsobu přítomného
Použití budoucího času
Tvoření
Použití
Tvary
Použití
Fráze a slovesa spojená s konjunktivem (subjonctif)
Konjunktiv po spojkách
Infinitiv nebo konjunktiv (subjonctif)
Tvoření
Použití
Přechodník (gérondif)
Tvoření
Použití
Nahrazování trpného rodu
Tvoření
Změny v nepřímé řeči
Tvoření
Změny v nepřímé otázce
Časování pomocných sloves
Přehled časování sloves