Zápor

Zápor ve francouzské větě se skládá ze dvou částic (záporek), z nichž jedna stojí před a druhá za tvarem časovaného slovesa.

ne ... pas

Il ne fait pas froid. (Není zima.)

Začíná-li sloveso na samohlásku nebo na němé “h”, krátí se částice ne apostrofem:

Il n’aime pas prendre l’avion. (Nerad létá letadlem.)

Kromě základních záporek ne ... pas, existují i jiné možnosti vyjádření záporu:

ne ... plus (už ne)

Il ne fait plus de sport. (Už nesportuje.)

ne ... jamais (nikdy)

Elle ne regarde jamais la télévision. (Nikdy nesleduje televizi.)

ne ... nulle part (nikde, nikam)

Je cherche Pierre mais il n’est nulle part. (Hledám Petra, ale on nikde není.)

Mezi první záporku ne a následující tvar slovesa mohou vstoupit jen zájmena:

Benoît, on ne le voit jamais sur un court de tennis.

ne ... rien (nic)

Tu as entendu quelque chose? - Non, je n’ai rien entendu. (Nic jsem neslyšel.)

Jak již bylo řečeno, stojí záporky před a za časovaným slovesem. Proto se v passé composé pojí s pomocnými slovesy avoir nebo être.

ne ... personne (nikdo)

Il n’invite personne. (Nikoho nezve.)
Il n’a invité personne. (Nikoho nepozval.)

Pozor na zvláštní postavení záporného výrazu nikdo v passé composé.

Záporová slova jamais, nulle part, rien, personne, plus, ... nikdy nestojí ve stejné větě se záporkou pas !Mezi sebou jsou však vzájemně kombinovatelná, ale na rozdíl od češtiny je možné použít v jedné větě pouze dvě z nich. Např.:

Personne ne travaille jamais. (Nikdo nikdy nepracuje.)
Je ne cherche plusrien. (Už nic nehledám.)

Poznámka: hovorové řeči se první částice ne velice často vypouští:

Moi, j’aime pas la boxe. (Já nemám rád/a box)

Absolutní zápor viz Vynechávání členu