Konjunktiv
Tvoření konjunktivu přítomného
Pravidelná slovesa
Subjonctif se tvoří ze 3. os. mn. č. přítomného času odtržením koncovky a jejím nahrazením následujícími koncovkami:
ils parl - ent
| que je parle | que nous parlions |
| que tu parles | que vous parliez |
| qu’il parle | qu’ils parlent |
Nepravidelná slovesa
| avoir | être |
| que j’aie | que je sois |
| que tu aies | que tu sois |
| qu’il/elle/on ait | qu’il/elle/on soit |
| que nous ayons | que nous soyons |
| que vous ayez | que vous soyez |
| qu’ils/elles aient | qu’ils/elles soient |
| infinitif | subjonctif présent |
| faire | que je fasse |
| que nous fassions | |
| falloir | qu’il faille |
| pouvoir | que je puisse |
| que nous puissions | |
| pleuvoir | qu’il pleuve |
| savoir | que je sache |
| que nous sachions |
U některých nepravidelných sloves se liší 1. a 2. osoba mn. č. od ostatních tvarů:
| infinitif | subjonctif présent |
| acheter | que j’achète |
| que nous achetions | |
| aller | que j’aille |
| que nous allions | |
| boire | que je boive |
| que nous buvions | |
| devoir | que je doive |
| que nous devions | |
| essayer | que j’essaie |
| que nous essayions | |
| jeter | que je jette |
| que nous jetions | |
| préférer | que je préfère |
| que nous préférions | |
| prendre | que je prenne |
| que nous prenions | |
| recevoir | que je reçoive |
| que nous recevions | |
| valoir | que je vaille |
| que nous valions | |
| venir | que je vienne |
| que nous venions | |
| voir | que je voie |
| que nous voyions | |
| vouloir | que je veuille |
| que nous voulions |
Tvoření konjunktivu minulého
Subjonctif passé se tvoří z pomocného slovesa avoir nebo être v konjunktivu a příčestí minulého:
| que j’aie parlé | que je sois venu(e) |
| que tu aies parlé | que tu sois venu(e) |
| qu’il/elle/on ait parlé | qu’il/elle/on soit venu(e) |
| que nous ayons parlé | que nous soyons venu(e)s |
| que vous ayez parlé | que vous soyez venu(e)(s) |
| qu’ils/elles aient parlé | qu’ils/elles soient venu(e)s |
Subjonctif passé slouží k vyjádření dějů věty vedlejší, které se odehrály před dějem věty hlavní.
Použití
Konjunktiv (subjonctif) představuje subjektivní pohled mluvčího na svět. Uvozuje se spojkou que a vyjadřuje:
- přání, vůli:
Je souhaite qu’il pleuve. - Přeji si, aby pršelo.
- pocity:
Je suis heureuse que vous soyez ici. - Jsem šťastná, že tu jste.
- pochybnost, nejistotu:
Je doute qu’elle réussisse. - Pochybuji, že uspěje.
Je ne pense pas qu’il soit ici. - Nemyslím, že tu je.
- lítost:
Dommage qu’il pleuve! - Škoda, že prší!
- subjektivní úsudek:
Il est normal qu’il pleuve, on est en automne. - Je normální, že prší, je podzim.
- zvolání:
Vive la France! - Ať žije Francie!
(Ve zvolacích větách que odpadá.)
Poznámka:
Tvary konjunktivu (s výjimkou zvolacích vět) jsou vždy uvozeny que. Nelze však zjednodušeně říci, že každá spojka que uvozuje subjonctif. Záleží na jejím překladu do češtiny. Zvláště po slovesech écrire, dire, téléphoner apod. je nutné rozlišovat mezi konjunktivem a indikativem (oznamovacím způsobem):
| Elle dit qu’il est malade. | Říká, že je nemocný. |
| Elle dit que je le fasse. | Říká, abych to udělala. |
| Marie téléphone que papa arrivera demain. | Marie telefonuje, že tatínek přijede zítra. |
| Marie téléphone que nous allions chercher papa à la gare. | Marie telefonuje, abychom vyzvedli tatínka na nádraží. |
Poznámka: Před que se nepíše čárka.
Slovesa a slovní spojení s konjunktivem
Po slovesech a obratech vyjadřujících přání, vůli, návrh, pochybnost, nejistotu apod. se používá konjunktiv:
| Je veux / je souhaite / j’interdis que vous partiez avant 17 heures. | Chci / přeji si / zakazuji, abyste odešli před 17 hod. |
K této skupině sloves patří i neosobní slovesa jako např.: il faut que, il est nécessaire que...
| Il faut que votre nièce fasse du sport. | Je třeba, aby vaše neteř sportovala. |
slovesa citu, strachu, obav:
| Je crains que cette technique ne me convienne pas. | Obávám se, že tato technika mi nevyhovuje. |
| Nous sommes heureux qu’il ait accepté notre invitation. | Jsme šťastni, že přijal naše pozvání. |
slovesa vyjadřující pochybnost:
| Je doute / je ne crois pas que vous ayez raison. | Pochybuji / nevěřím, že máte pravdu.. |
| Il est possible qu’il ait raison (mais je ne le crois pas). | Je možné, že má pravdu (ale já tomu nevěřím). |
slovesa a obraty vyjadřující mínění či hodnocení:
| Il est normal / logique / bizarre / important qu’il vienne te voir. | Je normální / logické / zvláštní / důležité, že tě přichází navštívit. |
Poznámka: po slovese espérer que stojí indikativ.
Konjunktivní spojky
konjunktiv po spojkách časových: avant que, jusqu’à ce que
| Partez avant qu’il fasse nuit! | Odjeďte, než bude tma! |
| Restez chez nous jusqu’à ce qu’il s’arrête de pleuvoir! | Zůstaňte u nás, než přestane pršet! |
konjunktiv po spojkách účelových: pour que, afin que
| Je l’ai invité pour que/afin qu’il se détende un peu. | Pozval jsem ho, aby se trochu uvolnil. |
konjunktiv po spojkách přípustkových: bien que
| Il arrive à faire du sport bien qu’il ait très peu de temps. | Ačkoliv má velmi málo času, daří se mu sportovat. |
konjunktiv po spojkách podmínkových: à condition que
| Vous pouvez pratiquer le taï chi à condition que votre médecin soit d’accord. | Můžete dělat tai-chi, pokud bude Váš lékař souhlasit. |
que + subjonctif se používá pouze, jsou-li podměty věty hlavní a věty vedlejší různé. V případě, že jsou oba podměty shodné, krátí se vedlejší věta infinitivem:
| Ils sont partis dans les Cévennes pour trouver le calme. | Odjeli do Cévennes, aby našli klid. |
| Ils sont partis dans les Cévennes pour que sa femme puisse revoir sa famille. | Odjeli do Cévennnes, aby jeho žena mohla navštívit svou rodinu. |
Stejné pravidlo platí pro výrazy citů, pocitů:
| Je suis heureux d’avoir trouvé un nouveau travail. | Jsem rád, že jsem našel novou práci. (infinitiv minulý) |
| Je suis heureux qu’il ait trouvé un nouveau travail. | Jsem rád, že (on) našel novou práci. (subjonctif passé) |