Podmiňovací způsob
Tvoření
Infinitiv : habiter + koncovky imparfait = podmiňovací způsob
j’habiterais |
tu habiterais |
il / elle / on habiterait |
nous habiterions |
vous habiteriez |
ils / elles habiteraient |
U sloves zakončených v infinitivu na -oyer, -ayer, -uyer se v podmiňovacím způsobu mění y na i:
Infinitiv | Podmiňovací způsob |
employer | j’emploierais |
payer | paierait |
s’ennuyer | elles s’ennuieraient |
V podmiňovacím způsobu dochází u sloves zakončených na -eler ke zdvojení kmenové souhlásky l , u sloves zakončených na -eter samohláska e před souhláskou t přibírá tupý přízvuk.
Infinitiv | Podmiňovací způsob |
s’appeler | je m’appellerais |
jeter | je jetterais |
acheter | j’achèterais |
Většina sloves, která jsou v přítomném čase nepravidelná, tvoří podmiňovací způsob pravidelně:
Infinitiv | Podmiňovací způsob |
finir | je finirais |
partir | je partirais |
mettre | je mettrais |
croire | je croirais |
Nepravidelná slovesa
Infinitiv | Podmiňovací způsob |
aller | j’irais |
avoir | j’aurais |
devoir | je devrais |
être | je serais |
faire | je ferais |
falloir | il faudrait |
pleuvoir | il pleuvrait |
pouvoir | je pourrais |
savoir | je saurais |
venir | je viendrais |
voir | je verrais |
vouloir | je voudrais |
Použití
Přítomný podmiňovací způsob vyjadřuje:
- prosbu, zdvořilou žádost:
Pourriez-vous répéter, s’il vous plaît? | Mohl byste to zopakovat, prosím? |
- nepotvrzené zprávy:
Il y aurait en France 42 millions d’animaux. | Ve Francii žije (asi) 42 miliónů zvířat. |
- rady, výtky nebo výzvy:
Tu devrais faire un régime. | Měl bys držet dietu. |
- přání nebo návrh:
J’aimerais être actrice. | Chtěla bych být herečkou. |
On pourrait passer les vacances en Bretagne. | Mohli bychom strávit prázdniny v Bretani. |
Podmínkové věty
si + imparfait, ... conditionnel |
Si vous partiez en vacances, où iriez-vous? - Kdybyste jel na prázdniny, kam byste jel?
Podmiňovací způsob přítomný se užívá v podmínkových větách přítomných neskutečných. Českému kdyby odpovídá francouzská spojka si.
Použití jednotlivých časů je pro francouzštinu zásadní. Srovnejme s podmínkovou větou skutečnou v přítomnosti, kde se po si používá přítomný čas.
S’il fait beau, nous irons nous baigner. (Když bude hezky, půjdeme se koupat.)