Zájmena “en” a “y”
Zájmenné příslovce en
en - vyjádření místa
de + příslovečné určení místa
| Je reviens de la banque. |
| J’en reviens. |
| Vracím se z banky. |
| Vracím se odtamtud. |
en - abstraktní pojmy nebo neživotná podstatná jména uvozená předložkou de
předmět nepřímý s předložkou de
| Les enfants ont besoin de nouveaux cartables. |
| Ils en ont besoin. |
| Děti potřebují nové aktovky. |
| Ony je potřebují. |
Ale:
| Je me souviens du prof de yoga. |
| Je me souviens de lui. |
| Vzpomínám si na profesora jógy. |
| Vzpomínám si na něj. |
Jak již bylo řečeno, zájmeno en zastupuje pouze neživotná podstatná jména. Proto nahrazujeme životná podstatná jména uvozená předložkou de samostatnými přízvučnými zájmeny (moi, toi, lui, elle...).
en - výrazy množství
en nahrazuje člen dělivý
| Tu as bu du vin? |
| Tu en as bu? |
| Tu n’as pas bu de vin? |
| Tu n’en as pas bu? |
en nahrazuje podstatná jména uvozená výrazy množství
V těchto případech se ve větě znovu výraz množství opakuje. Množství může být ve větě definováno různými způsoby:
- příslovci
|
Tu as beaucoup/peu/trop d’argent?
Tu en as beaucoup/peu/trop?.
|
- podstatnými jmény (une bouteille, un litre, une livre, un kilo)
|
J’ai acheté une bouteille de pastis.
J’en ai acheté une bouteille.
|
- číslovkami (un, deux...)
|
Tu as une voiture?
Tu en as une?
|
- neurčitými zájmeny (plusieurs, quelques-un(e)s)
| Tu as plusieurs chats? |
| Tu en as plusieurs? |
| J’ai trouvé quelques livres. |
| J’en ai trouvé quelques-uns. |
Zájmenné příslovce y
y - neživotná podstatná jména po předložkách à, sur, sous, dans, en...
příslovečné určení místa
| Je retourne à la piscine dimanche. |
| J’y retourne dimanche. |
| Vracím se na plovárnu v neděli. |
| Vracím se tam v neděli. |
| Nous sommes devantl’école. |
| Nous y sommes. |
| Jsme před školou. |
| Jsme tam. |
y - předmět nepřímý
neživotné podstatné jméno v předmětu nepřímém (à + podstatné jméno)
| Elle pense souvent au stage de yoga. |
| Elle y pense souvent. |
| Často myslí na kurz jógy. |
| Často na něj myslí. |
Poznámka: U životných podstatných jmen uvozených předložkou à užíváme zájmen předmětu nepřímého (viz G10):
|
Je téléphone à Michel.
Je lui téléphone.
|
Některá slovesa však v těchto případech užívají samostatných přízvučných zájmen:
|
Il pense à ses clients.
Il pense à eux.
|
Přehled
| Sloveso + à | ||
| Podstatná jména životná (osoby) | Podstatná jména neživotná (věci) | |
| me | à moi | y |
| te | à toi | |
| lui | à lui/elle | |
| nous | à nous | |
| vous | à vous | |
| leur | à eux/elles | |
| např. | např. | např. |
| demander | penser | aller |
| dire | rêver | habiter |
| écrire | faire attention | partir |
| expliquer | s’intéresser | faire attention |
| montrer | s’habituer | penser |
| Sloveso + de | |
| Osoby | Věci |
| de moi | en |
| de toi | |
| de lui/d’elle | |
| de nous | |
| de vous | |
| d’eux/d’elles | |
| např. | např. |
| parler | (re)venir |
| se souvenir | rentrer |
| parler | |
| se souvenir | |