Zájmena v předmětu
Předmět
Vzhledem k tomu, že francouzská podstatná jména se neskloňují, nelze mluvit o předmětu ve 3. nebo 4. pádu. Francouzská věta tedy rozlišuje mezi předmětem přímým a nepřímým.
Předmět přímý je takové podstatné jméno, které se pojí se slovesem bez předložkové vazby:
Je cherche Marie. (Hledám Marii.)
Předmět nepřímý se váže ke slovesu prostřednictvím předložky:
Je téléphone à Marie. (Volám Marii.)
Tvary zájmen
Il m’aide. (On mi pomáhá.)
Je vous invite au déjeuner. (Zvu vás na oběd.)
Zájmena předmětu přímého (complément d’objet direct = C.O.D.) jsou zájmena, která nahrazují předmět přímý vyjádřený předložkou a podstatným jménem (tj. mezi slovesem a následujícím předmětem nestojí pak žádná předložka). Ve 3. os. j. č. i mn. č. odpovídají svým tvarem členu určitému, tj. le, la, les:
Le whisky, vous le voulez avec ou sans glaçons? (Chcete tu whisky s ledem nebo bez?)
La table, vous la voulez pour quelle heure? (Na kdy chcete ten stůl?)
Les Belmont, tu les invites aussi? (Pozveš taky Belmontovi?)
Věty tohoto typu jsou ve francouzštině velice časté. Předsazením předmětu a jeho následným opakováním v podobě zájmena dochází k jeho zdůraznění.
Zájmeno stojí vždy před slovesem. Pokud toto sloveso začíná na samohlásku nebo němé »h«, krátí se tvary le a la apostrofem:
Le pain, tu l’achètes où? (Ten chléb, ten kupuješ kde?)
La viande, vous l’aimez comment? (Jak Vám to maso chutná?)
Ostatní zájmena předmětu přímého shrnuje následující tabulka:
| Podmět (1. pád) |
Předmět přímý C. O. D. |
|
| je | me | m’ |
| tu | te | t’ |
| il | le | l’ |
| elle | la | l’ |
| nous | nous | |
| vous | vous | |
| ils | les | |
| elles | les | |
Il m’aide. (On mi pomáhá.)
Je vous invite au déjeuner. (Zvu vás na oběd.)
Postavení zájmen ve větě
Předmětná zájmena stojí (s výjimkou kladného rozkazovacího způsobu) vždy před slovesem:
Ce petit restaurant, vous le connaissez? (Ta malá restaurace, znáš ji?)
Jsou-li ve větě dvě slovesa, stojí zájmeno až před tvarem významového slovesa (tedy před infinitivem). K tomuto postavení dochází v následujících případech:
- ve spojení s modálními slovesy (chtít, moci apod.)
Les photos, tu veux les voir? (Chceš vidět ty fotografie?)
- ve větách s polopomocnými slovesy (viz Futur proche , Passé récent)
Je vais le faire. (Udělám to.)
Il vient de le finir. (Právě to dokončil.)
V minulém čase složeném (passé composé) stojí zájmeno před pomocným slovesem avoir či être:
Le pain, je l’ai acheté à la boulangerie. (Chléb jsem koupil v pekárně.)
Zájmeno stojí i v záporu těsně před slovesným tvarem. Vkládá se tedy mezi záporovou částici ne a sloveso
Le pain, je ne l’ai pas acheté à la boulangerie, mais au supermarché. (Ten chléb jsem nekoupil v pekárně, ale v supermarketu.)