Člen

Člen určitý, neurčitý a dělivý

Člen je základním určovatelem podstatného jména. Udává jeho rod a číslo. Až na výjimky stojí před každým podstatným jménem.

Určitý člen

Určitý člen se používá před podstatnými jmény blíže určenými, o kterých se dříve již mluvilo, nebo označujícími jedinečné věci.

  Jednotné číslo Množné číslo
Mužský rod le moustique les moustiques
l’opéra les opéras
Ženský rod la chanson les chansons
l’école les écoles

V jednotném čísle se tvary určitého členu le a la před následujícím slovem začínajícím samohláskou či němým »h« krátí apostrofem. Z tohoto tvaru již není možné určit rod podstatného jména, a proto je vhodné učit se nová slovíčka vždy s tvarem členu neurčitého, kde nemůže dojít k záměně rodů.

Neurčitý člen

Člen neurčitý se používá před podstatnými jmény, která nejsou blíže specifikována a uvádějí se v rozmluvě poprvé. Může se překládát slovem nějaký.

  Jednotné číslo Množné číslo
Mužský rod un disque des disques
Ženský rod une idée des idées

Poznámka: Začíná-li v množném čísle podstatné jméno na samohlásku nebo němé »h«, dochází k vázání= (liaison) předcházejícího členu s následujícím podstatným jménem. V praxi se tak vysloví jinak němé koncové -s u členů des, les:

les écoles [lezekol], des amis [dezami]

Stahování členů

Je vais à la boulangerie.  
au cinéma. à + le au
aux Etats-Unis. à + les aux
Je reviens de la poste.  
du marché. de + le du
des Pays-Bas. de + les des

Tvary určitých členů le a les se tzv. stahují s předcházejícími předložkami à a de do nových tvarů. (V jednotném čísle v rodě ženském k žádnému stahování nedochází.)

Dělivý člen

Člen dělivý se používá pouze ve vybraných případech. Svým tvarem připomíná tvar staženého členu určitého s předcházející předložkou de, ale z hlediska užití je nutné od sebe tyto gramatické jednotky přísně odlišovat.

du raisin (hroznové víno)
de la salade (salát)
de l’ail (m) / de l’aspirine (f) (česnek / aspirin)

Vynechávání členu

Předložka po výrazech množství

un kilo de tomates (kilo rajčat)
une bouteille de vin (láhev vína)

Po výrazech množství un peu de, beaucoup de, assez de, trop de apod. se před podstatným jménem vynechává člen a používá se pouze předložka de:

un peu de persil (trochu petržele)
beaucoup d’argent (hodně peněz)

Absolutní zápor

Pro vyjádření absolutního záporu se ve francouzské větě zpravidla užívá místo členu neurčitého a dělivého předložka de.

pas de pain (žádný chléb)
plus d’eau (už žádná voda)
jamais de vin (nikdy víno)
 
Gramatika
Gramatika - Facettes 1
Přehled gramatických pojmů
Otázka
Zápor
Rod podstatných jmen
Množné číslo
Určovatel
Člen
Přivlastňovací zájmena nesamostatná
Ukazovací zájmena nesamostatná
Zájmeno tázací nesamostatné “quel”
Shoda přídavných jmen
Postavení přídavných jmen ve větě
Zájmena v podmětu
Zájmena v předmětu
Osobní zájmena samostatná přízvučná
Pomocná slovesa
Slovesa I. třídy
Slovesa II. třídy
Slovesa končící na “-re”
Nepravidelná slovesa
Rozkazovací způsob sloves I. třídy
Rozkazovací způsob sloves končících na “-ir” a “-re”
Tvoření složeného minulého času
Použití pomocných sloves
Tvoření příčestí minulého
Blízká budoucnost
Blízká minulost
Přehled gramatických pojmů
Přídavná jména
Příslovce
Podstatná jména
Tvoření příslovcí
Příslovce prostá
Časové výrazy
Zájmeno “tout”
Zájmena “tout, tous”
Zdůrazňovací větné konstrukce
Zájmena předmětu nepřímého
Zájmena “en” a “y”
Zájmena vztažná
Rozšířená tázací zájmena samostatná
Shoda příčestí minulého
Slovesa zvratná
Imperfektum
Podmiňovací způsob
Budoucí čas
Konjunktiv
Časování pomocných sloves
Přehled časování sloves
Otázky
Zápor
Zdůrazňovací větné konstrukce “c’est... qui”, “c’est... que”
Rod podstatných jmen
Množné číslo
Členy
Přivlastňovací zájmena nesamostatná
Ukazovací zájmena nesamostatná
Tázací zájmeno nesamostatné “quel” (jaký, který)
Neurčitá zájmena
Shoda přídavných jmen
Postavení přídavných jmen ve větě
Stupňování přídavných jmen
Stupňování příslovcí
Podstatná jména - porovnávání
Tvoření příslovcí
Nepravidelná příslovce
Postavení příslovcí ve větě
Časové údaje
Zájmena podmětná
Zájmena osobní samostatná přízvučná
Zájmena předmětu přímého
Zájmena předmětu nepřímého
Zájmena “en” a “y”
Pořadí dvou zájmen ve větě
Zájmena vztažná
Rozšířená tázací zájmena samostatná
Zájmena ukazovací samostatná
Zájmena přivlastňovací samostatná
Zájmena neurčitá
Pomocná slovesa “avoir” a “être”
Slovesa I. třídy (končící na “-er”)
Slovesa II. třídy (končící na “-ir”)
Slovesa končící na “-re”. Vzor: “vendre”
Slovesa zvratná
Rozkazovací způsob sloves I. třídy zakončených na “-er”
Rozkazovací způsob zvratných sloves
Rozkazovací způsob ostatních sloves
Postavení zájmen v rozkazovacím způsobu
Tvoření složeného minulého času (passé composé)
Použití pomocných sloves “avoir” a “être”
Zvratná slovesa
Tvoření příčestí minulého (participe passé)
Shoda příčestí minulého v “passé composé”
Tvoření
Použití
Tvoření
Použití
Tvary
Použití
Blízká minulost (passé récent)
Blízká budoucnost (futur proche)
Tvoření
Použití podmiňovacího způsobu přítomného
Použití budoucího času
Tvoření
Použití
Tvary
Použití
Fráze a slovesa spojená s konjunktivem (subjonctif)
Konjunktiv po spojkách
Infinitiv nebo konjunktiv (subjonctif)
Tvoření
Použití
Přechodník (gérondif)
Tvoření
Použití
Nahrazování trpného rodu
Tvoření
Změny v nepřímé řeči
Tvoření
Změny v nepřímé otázce
Časování pomocných sloves
Přehled časování sloves