Otázka

Otázka zjišťovací a doplňovací

Zjišťovací otázka slouží ke zjištění souhlasu či nesouhlasu s danou myšlenkou. Odpovídá se na ni ano či ne. Není uvozena žádným tázacím slovem:

Vous êtes journaliste? (Jste novinář/ka?)

Doplňovací otázka je zaměřena na získání přesnější, nové či doplňující informace. Uvozuje se tázacím slovem( où, quand, comment, pourquoi, ...? ), které však ve francouzské intonační otázce velice často stává až na konci věty:

Vous mangez quand? (Kdy jíte?)

Druhy otázek

Otázka se tvoří třemi způsoby:

- intonací
- pomocí tázací částice est-ce que
- inverzí (změnou slovosledu)

Jednotlivé typy otázek se mezi sebou liší použitím a rovinou jazyka. Zatímco intonační otázka se považuje za nejprostší způsob tvoření, se kterým se setkáme při běžné konverzaci na ulici, inverzní otázka je považována za nejvyšší úroveň jazyka (= langue soutenue - vytříbený jazyk) nikoliv však archaickou. Neexistuje žádné pevně dané pravidlo, kdy kterou otázku použít, a je to vždy především volba mluvčího. Obecně však platí, že do oficiálních či kultivovaných (především písemných) projevů se upřednostňuje otázka inverzní.
V některých idiomatických vazbách se ustálil jeden ze jmenovaných způsobů tvoření otázky a mluvčí mu dávají přednost, i když použití jiné otázky by nebylo chybou (např. Comment allez-vous? - Jak se máte? se nejčastěji tvoří inverzí).

Otázka intonační

Otázka se od oznamovací věty liší pouze svou melodií. Slovosled zůstává stejný:

Vous allez bien? (Máte se dobře?)

Tázací slovo v intonační otázce stává na konci věty:

Le stage se passe comment? (Jak probíhá stáž?)

Otázka tvořená pomocí tázací částice est-ce que

Tázací částice se do češtiny nepřekládá. Klade se na začátek otázky a další slovosled věty je stejný jako v oznamovací větě. Pokud je otázka tvořena tázacím slovem, předsazuje se spolu s tázací částicí est-ce que na začátek celé otázky:

Est-ce que vous avez des enfants? (Máte děti?)
Quand est-ce que vous finissez? (Kdy končíte?)

Otázka inverzní

Inverze spočívá ve změně slovosledu, tj. záměně vzájemného postavení podmětu a slovesa. Tato skutečnost se graficky vyznačuje spojovníkem. V inverzi jednoduché, které se věnuje tato kapitola, se otázka tvoří pouze s použitím zájmen (nikoliv podstatných jmen):

Aimez-vous Brahms?
Comment allez-vous à Florac?

U sloves, jejichž tvar není ve 3. os. j. č. zakončen souhláskou “d” nebo “t” se z výslovnostních důvodů vkládá písmeno “t”, které umožňuje vázání s následujícím podmětem vyjádřeným zájmeny il, elle nebo on: Comment va-t-il?

Otázka qu’est-ce que ?

qu’est-ce que? (Co?)

Qu’est-ce que c’est comme cadeau? (Co je to za dárek?)
Qu’est-ce qu’il aime? (Co má (on) rád?)

 
Gramatika
Gramatika - Facettes 1
Přehled gramatických pojmů
Věta
Otázka
Zápor
Rod podstatných jmen
Množné číslo
Člen
Přivlastňovací zájmena nesamostatná
Ukazovací zájmena nesamostatná
Zájmeno tázací nesamostatné “quel”
Shoda přídavných jmen
Postavení přídavných jmen ve větě
Zájmena v podmětu
Zájmena v předmětu
Osobní zájmena samostatná přízvučná
Pomocná slovesa
Slovesa I. třídy
Slovesa II. třídy
Slovesa končící na “-re”
Nepravidelná slovesa
Rozkazovací způsob sloves I. třídy
Rozkazovací způsob sloves končících na “-ir” a “-re”
Tvoření složeného minulého času
Použití pomocných sloves
Tvoření příčestí minulého
Blízká budoucnost
Blízká minulost
Přehled gramatických pojmů
Přídavná jména
Příslovce
Podstatná jména
Tvoření příslovcí
Příslovce prostá
Časové výrazy
Zájmeno “tout”
Zájmena “tout, tous”
Zdůrazňovací větné konstrukce
Zájmena předmětu nepřímého
Zájmena “en” a “y”
Zájmena vztažná
Rozšířená tázací zájmena samostatná
Shoda příčestí minulého
Slovesa zvratná
Imperfektum
Podmiňovací způsob
Budoucí čas
Konjunktiv
Časování pomocných sloves
Přehled časování sloves
Otázky
Zápor
Zdůrazňovací větné konstrukce “c’est... qui”, “c’est... que”
Rod podstatných jmen
Množné číslo
Členy
Přivlastňovací zájmena nesamostatná
Ukazovací zájmena nesamostatná
Tázací zájmeno nesamostatné “quel” (jaký, který)
Neurčitá zájmena
Shoda přídavných jmen
Postavení přídavných jmen ve větě
Stupňování přídavných jmen
Stupňování příslovcí
Podstatná jména - porovnávání
Tvoření příslovcí
Nepravidelná příslovce
Postavení příslovcí ve větě
Časové údaje
Zájmena podmětná
Zájmena osobní samostatná přízvučná
Zájmena předmětu přímého
Zájmena předmětu nepřímého
Zájmena “en” a “y”
Pořadí dvou zájmen ve větě
Zájmena vztažná
Rozšířená tázací zájmena samostatná
Zájmena ukazovací samostatná
Zájmena přivlastňovací samostatná
Zájmena neurčitá
Pomocná slovesa “avoir” a “être”
Slovesa I. třídy (končící na “-er”)
Slovesa II. třídy (končící na “-ir”)
Slovesa končící na “-re”. Vzor: “vendre”
Slovesa zvratná
Rozkazovací způsob sloves I. třídy zakončených na “-er”
Rozkazovací způsob zvratných sloves
Rozkazovací způsob ostatních sloves
Postavení zájmen v rozkazovacím způsobu
Tvoření složeného minulého času (passé composé)
Použití pomocných sloves “avoir” a “être”
Zvratná slovesa
Tvoření příčestí minulého (participe passé)
Shoda příčestí minulého v “passé composé”
Tvoření
Použití
Tvoření
Použití
Tvary
Použití
Blízká minulost (passé récent)
Blízká budoucnost (futur proche)
Tvoření
Použití podmiňovacího způsobu přítomného
Použití budoucího času
Tvoření
Použití
Tvary
Použití
Fráze a slovesa spojená s konjunktivem (subjonctif)
Konjunktiv po spojkách
Infinitiv nebo konjunktiv (subjonctif)
Tvoření
Použití
Přechodník (gérondif)
Tvoření
Použití
Nahrazování trpného rodu
Tvoření
Změny v nepřímé řeči
Tvoření
Změny v nepřímé otázce
Časování pomocných sloves
Přehled časování sloves